Použití pigmentů zabezpečí kontrastní značení a v některých případech způsobuje také zvýšení rychlosti značení. Je několik způsobů jak docílit laserem viditelného značení.

Jsou dostupné pigmenty v široké škále odstínů pro nejrůznější aplikace. Jednotlivé typy pigmentů se odlišují barvou, speciálními efekty a velikostí částic, případně povrchovou úpravou, usnadňující zapracování pigmentů podle specifického účelu použití. Tyto pigmenty jsou tvořeny plochými lístkovými částicemi slídy nepravidelného tvaru, které jsou pokryty oxidem titaničitým nebo železitým (samostatně nebo kombinací obou oxidů).
Tloušťka každé vrstvy je pečlivě volena a na ní závisí konečný barevný odstín pigmentu. Barva po působení laseru se mění na černou nebo například bílou a je nenávratnou změnou plastu. Kontrast se dosáhne za nízké intenzity laserového paprsku. Výsledná barva slídových pigmentů závisí na tom, jak se světelné paprsky na jednotlivých rozhraních vzduch/oxid a oxid/slída odrážejí a zesilují, čili zda jsou ve fázi paprsky určité vlnové délky. Pokud se na slídové částice pigmentu nanese přesně definovaná vrstvička TiO₂, lze takto nastavit barvu světla, které je interferencí paprsků zesilováno. Těchto poznatků je využíváno při zapracování pigmentů a designu konečných výrobků.

Světelný paprsek, který dopadá na destičku pigmentu, má několik možných cest pro odraz. Část světla, které prochází prostředím s nízkým indexem lomu (vzduch nebo jiné médium), dopadne na povrch oxidové vrstvy pigmentu a odrazí se. Část zbývajícího světla pronikne do této vrstvy a vlivem rozdílu vysokého indexu lomu této vrstvy a nízkého indexu lomu vzduchu (nebo jiného média, které částici obklopuje) se paprsek lomí. Prostupující část světelného paprsku se pak znovu odráží na rozhraní s rozdílnými indexy lomu TiO₂/slída.
Část světla prochází až do slídy a podléhá, podobně jako na svrchní vrstvě, odrazu a lomu na spodní straně destičky. Velmi malá část světla prochází skrz destičku pigmentu a dopadá případně na další částici pigmentu, kde obdobně dochází k již shora popsaným jevům. Lidské oko zachytí takto odražené světlo z několika paralelně umístěných částic a vnímá je jako třpyt a perleťový lesk. Pro lepší názornost je tento princip zobrazen v následujícím schématickém obrázku. Odraz, lom, transmise a interference světelných paprsků na částicích pigmentů. Odraz světla na částicích pigmentů - kovů.
Existují i pigmenty, které mění barvu na plastu a tak lze provést kontrastní značení na plast v barvě žluté, zelené, modré...
Dále existují pigmenty v podobě laku nebo barvy, které po působení laserového paprsku změní kontrast. Jejich využití je převážně na značení kartonu skupinového balení, s velmi vysokou rychlostí značení a ve spojení se Solaris lasery i značení za pohybu na dopravníku. Karton je zbarven bílým povrchem nebo bezbarvým lakem. Na karton je nanesena barva s pigmentem. Po působení laserem je v místě působení změna barvy a to na velmi černý kontrast, který je vhodný pro značení například čárových kódů.
Lasery pracující v UV spektru mají za následek fotochemickou reakci na termoplastickém polymerním materiálu. Naopak lasery pracující v IR spektru mají termochemickou reakci. Zelený laser je někde mezi UV spektrem a mezi IR spektrem, takže na 532 nm se mixují oba procesy - jak termochemická reakce, tak i foto-chemická reakce.