Automatizace značení potravin a nápojů v celé EU - od legislativy po praktické značení inkjet tiskárnami

Výrobcům záleží také na produktivitě, a proto se ke značení v potravinovém a nápojovém průmyslu používají ke značení převážně kontinuální inkoustové tiskárny Leibinger s jedinečnou technologií Sealtronic.

Na přelomu roku 2014/2015 vstoupily v platnost dva nové legislativní dokumenty, kterými se změnily požadavky na označování potravin.
Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (účinný od 13.12.2014) a zákon č. 139/2014 ze dne 18. června 2014, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů (účinný od 1.1.2015).
Nové nařízení (stejně jako předcházející zrušená směrnice 2000/13/ES se zabývá především označováním potravin balených. Označování potravin nebalených a zabalených v zázemí prodejny je ponecháno v kompetenci členských států. Nařízení EU pouze stanovuje, že u nebalených produktů mohou být povinnými nejvýše ty údaje, které jsou povinné u balených produktů. Vždy se požaduje povinné poskytování informací o alergenech.
Hlavním cílem těchto legislativních změn je zlepšení označování potravin, které slouží jako zdroj informací pro spotřebitele. Velmi podstatnou změnou je například označování alergenů pro osoby trpící alergií nebo intolerancí k určitým druhům potravin, dále povinné uvádění výživových informací, povinná velikost písma, povinné uvádění původu potravin či složek, uvádění údaje o tom, zda a kdy byla potravina rozmrazena.
Od dubna 2015 je povinné označovat původ masa u vepřového, drůbežího, skopového a kozího (do této doby tomu tak bylo pouze u hovězího). Od 13. prosince 2016 je povinné označování výživových hodnot na většině výrobků.
Předpisy, normy a vyhlášky týkající se označování potravin jsou neustále aktualizovány a revidovány. Většina zemí má své vlastní specifické požadavky, a proto je velmi důležité, abyste se ujistili, že praktiky, které používáte pro značení, jsou v souladu s požadavky v oblasti produkce, ale i v souladu s požadavky země, pro kterou je výrobek určen.

Rozdílné požadavky jsou stanoveny pro potraviny balené, zabalené a potraviny nebalené.
Za informace o potravině odpovídá provozovatel potravinářského podniku – výrobce, balírna, dovozce, distributor nebo obchodník, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh.
Legislativa stanovuje, které údaje musí být uváděny povinně. Kromě toho jsou legislativou definovány i nepovinné vyhrazené údaje, jejichž použití je přípustné při splnění stanovených podmínek, viz. Nařízení EU č. 1169/2011.
Povinné informace o potravinách musí být označeny na viditelném místě tak, aby byly snadno viditelné, jasně čitelné a případně nesmazatelné. Nesmí být žádným způsobem zakryty, zastřeny nebo odděleny jinými informacemi, obrázky nebo jiným vloženým materiálem, ani od nich nesmí být odváděna pozornost.
Kromě toho musí být povinné údaje vytištěny takovou velikostí písma, aby výška malého písmene "x" byla alespoň 1,2 mm. Na malých obalech (největší plocha je menší než 80 cm² musí být velikost písma alespoň 0,9 mm.
U balených potravin musí být údaje uvedeny na spotřebitelském obalu výrobku, nebo na vnějším obalu skupinového balení. Údaje se uvádějí slovy a čísly, pomocí piktogramů nebo symbolů.
Obalem se rozumí výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy, jehož hlavní funkcí je pojmutí, ochrana a prezentace výrobku určeného spotřebiteli nebo jinému koncovému uživateli. Zároveň tvoří prodejní jednotku tzv. „spotřebitelský obal“ nebo skupinu několika prodejních jednotek tzv. „skupinový obal“, který může sloužit jako pomůcka pro umístění do regálů. Skupinový obal může být z výrobku odstraněn, slouží zejména pro manipulaci s výrobkem v místě prodeje. Pro přepravu výrobku, aby nedošlo k jeho fyzickému poškození a k usnadnění manipulaci slouží tzv. „přepravní obal“.