Již od roku 2002 řešíme Vaše projekty průmyslového značení.

Čárové a 2D kódy

Čárový kód slouží pro automatickou identifikační technologii dovolující rychle sesbírat data s velmi vysokou přesností a téměř bez chyb (chyby se můžou vyskytnout u kódů bez kontrolního čísla a dále nepřečtením kódu na špatně kontrastním podkladě).

Existuje mnoho průmyslových standardů kódů a formátů speciálně vytvořených pro různé použití a také některé kódy pro všeobecné použití a například vedení skladů. Některé kódy mají samoopravné vlastnosti, což znamená, že vygenerují správný kód i při chybějících částech kódu, často až do 50% chybějící části.

VÝHODY ČÁROVÝCH A 2D KÓDŮ

PŘESNOST

Protože jde o jednu z nejpřesnějších a nejrychlejších metod registrace velkého množství dat. Při ručním zadávání čísel a kódů pomocí klávesnice dochází k chybě průměrně asi jednou ze 300 zadání kódů. U čárových kódů se chyba vyskytuje asi u jednoho milionu, přičemž je možnost eliminace chyby použitím kontrolní číslice, která ověří správnost ostatních čísel v kódu. 2D kódy mají možnost zaznamenat o 1/3 více údajů jak lineární čárové kódy. Můžou být tisknuté elektronicky (digitálně). Matematická korekce chybovosti zaručuje přesnost čtení (Reed Solomonova korekce). Naopak lineární čárové kódy mívají čísla pro "human" čtení a tak když nelze údaj přečíst, zadají se data do systému. U 2D kódu toto není možné, nemají textovou informaci pod kódem.

RYCHLOST

Zadávání pomocí klávesnice je velmi pomalé při srovnání použití snímání kódu snímačem. Hovoří se asi o 3násobném zpomalení se zručnou písařkou a snímačem kódu. Lineární kódy se čtou laserovými snímači nebo kamerovými čtečkami. Laserové čtečky nejsou uzpůsobené ke čtení 2D kódů.

FLEXIBILITA

Technologie čárových kódů zasahuje do všech odvětví průmyslu a je maximálně spolehlivá. Mnohdy záleží jen na materiálu, kde je použitý, protože čárový kód označený na povrchu může být čitelný bezkontaktně za vysokého mrazu nebo naopak vysoké teploty, může odolat kyselinám, vlhkosti, povětrnostním vlivům apod.

2D a 1D kody

  • 2010 - GSI DataBar je používaný zákazníky pro značení zboží
  • 2006 - GS1 DataBar RSS je standardizovaný podle normy ISO/IEC
  • 2005 - Byla vydána přidělená pravidla GTIN. Byl vydán průvodce pro nový kód a použití pro léky
  • 2004 - Micro QR kód je přidán do JIS - X- 510
  • 2003 - Čárové kódy a 2D kódy pro dopravu, přepravu a spedici na etiketách jsou zavedeny jako JIS - X- 515
  • 2001 - Průvodce pro fakturační systém používající GS1- 128 (USS/EAN -128) je vydaný
    PDF 417 je standardizovaný podle ISO /IEC
  • 2000 - EAN / UPC, ITF, CODE 39 a CODE 128 jsou standardizované podle normy ISO / IEC
    DataMatrix, Maxi Code a WR kód jsou také standardizované podle normy ISO/IEC
  • 1999 - Japonská automobilová asociace představuje QR kód jako standard pro Kamban
  • 1997 - Japonská Federace z Asociace Zdravotnických Zařízení představuje EAN 128 jako standard
    QR kód je zaregistrován jako AIMI standard (ITS)
  • 1996 - Data Matrix a Maxi Code jsou registrovány podle AIMI standardu (ISI)
  • 1995 - Vyvinut Aztec Code společnosti Wellch Allyn panem Andy Longracem
  • 1994 - PDF 417 je registrovaný pod AIMI standardem/USS). DENSO WAVE vyvine první QR kód
    Vytvoření kódu Super Code panem Ynjiun Wangem a poskytnut veřejnosti
  • 1992 - Code 1 založen panem Ted Williamsem a jeden z veřejných známých matrixových 2D kódů
    Maxi Code byl vytvořen pro spediční společnost UPS Code
  • 1991 - ITF standard je částečně přepracován. NW-7 a Code 128 je zaveden jako JIS- X- 0503
    Vytvořen kód PDF 417 ve společnosti Symbol Technologies panem Ynjiun Wangem
  • 1989 - ITF (Interleaved Two of Five) začíná převládat. Symbol Technologies vyvine PDF 417
    Ted Williams vyvinul víceřadou symboliku v Code 16k (vycházel z Code 128, který taky vyvinul)
  • 1988 - Společnost IBM vyvine binární kód IBM CODE 412
  • 1987 - Intermec Corporation vytváří kód Code 49
  • 1984 - Seven-Eleven Japan využívá POS systém
  • 1982 - Veritec vyvine Veri Code. Ve stejném roce je představen Code 93
  • 1981 - ITF je použitý pro doručení balíků v US. UPC - Code 39 je využitý Department of Defense v US jako oficiální kód (LOGMARS)
    Vytvoření kódu Snowflake ve společnosti Electronic Automation
  • 1978 - JAN code je zavedený jako JIS- X- 0501
  • 1977 - vytvořen kód Code 11
  • 1973 - UPC kód (Uniform Product Code) je určený jako základ pro UPIC kód a je používaný pro maloobchod v USA
  • 1972 - Codebar je vyvinut pro knížky. Čárový kód je představen Japonsku a hlavní prodejci je začínají používat na zkoušku
    ITF kód je vyvinutý společností Intermec Technologies
  • 1968 - Je vyvinut Code 2 z 5.

Rozdíly mezi 2D kódy

Stack typ - skládaný typ kódu, jako je PDF-417 nebo Code 49. Jde o poskládané lineární čárové kódy nad sebe a tím vznikne kód, který se čte jak horizontálně, tak i vertikálně. Pro jednoduché rozeznání, opravdové 2D kódy jsou zakódovány většinou do čtvercového nebo kruhového tvaru. Nejrozšířenější jsou dnes QR kódy a Data Matrix kódy.

POZNÁMKY

Nechceme Vás zde zastrašovat při tisku kódů, ale chyby se nejlíp odstraňují, když znáte jejich podstatu a proto jsme zahrnuli na tomto místě několik poznámek k tisku čárových kódů. Většinou jde o krajní případy chyb a poruch. Nebojte se tisku čárových kódů!
Nejlepších výsledků značení čárových kódů je možné dosáhnout ve statickém režimu s vektorovou laserovou technologií od společnosti Solaris S.A. na vhodný povrch. Dále velmi vhodnou technologií je termotransfer technologie od společnosti ITW Betaprint a dále bych zařadil inkjet technologii LEIBINGER a high-resolution tisk s ALE tiskárnami. Přesto co se týče vhodnosti použití na některé materiály a aplikace, jedna technologie převládá nad druhou a naopak.
Nejčastější chybou při značení s termotransfer tiskárnou je použití otočení čárového kódu o 90 stupňů, kdy součtem chyb vzniklých použitím technologie, jako je pohyb materiálu, typ pásky apod. dochází k čitelnosti kódu oproti neotočenému asi 80%. Bez otočení čárového kódu je čitelnost vskutku skoro 100% (zase záleží na materiálu, pásce, povrchu, nastavení apod.). Naopak nelze použít otočení u inkjet technologie. U laserové technologie je možné značit v jakémkoliv směru a natočení ve statickém režimu.
Některé kódy, jako vyobrazený ITF 14, mají rámeček okolo kódu, který odhalí chyby při netisknutí například části termotiskové hlavy. Pozor ale na vzdálenost rámečku a vlastního kódu, kdy musí zůstat bezpečnostní prázdná zóna. Vyobrazený kód EAN 8 má vytištěny značky < > pro vymezení prázdných zón.
Pozor na kontrast mezi tisknutou čárou kódu a potiskovaným povrchem. Mnohdy tisk na šedý málo odrazivý materiál snižuje čitelnost kódu a „levnější“ čtečky kódu mají problémy. Často se lze setkat s tím, že designér navrhne obal výrobku a umístí rámeček pro dotisk čárového kódu. Tento rámeček je často v nekontrastním poměru k čárovému kódu, například žlutá, zelená barva apod.

Máme řešení na míru pro každého!

Elektrotechnika, potravinářství, lahvárenství, automotive, chemie, kosmetika, mlékárenství, zdravotnictví.

Domluvte si schůzku

Abychom vám zajistili lepší uživatelské prostředí, používá tento web soubory cookie. Používáním webu s jejich užíváním souhlasíte. Přijmout