Aktuální vydání časopisu Leonardo technology

titulka lt9
Pro shlédnutí klikni na obrázek.

LT newsletter

Chcete být informování o novinkách v oboru průmyslového značení? Zanechte nám kontakt a my se o zbytek postaráme.

Najdete nás

  

Laserové značení SOLARIS

Laserové značící systémy Solaris vytvářejí vysoce kvalitní značení na materiály jako jsou papír, kartón, lepenka, fólie, plasty, dřevo, sklo, kov a spoustu jiných v průmyslu používaných materiálů. Leonardovy Solaris laserové systémy jsou momentálně nejmodernější technologií značení a velice levnou alternativou k inkjet systémům pracujících na technologii CIJ. Leonardo nabízí CO2, nebo YAG, vláknové systémy (fiber laser), které mohou označovat produkty nebo obaly znaky již od velikosti 0,2 mm (datum výroby a spotřeby, čas, směnu, šarži, čárové kódy, 2D kody, vektorovou grafiku). Systémy mohou pracovat ve statickém a kontinuálním provozu (značení za pohybu) s maximální možnou produkční rychlostí.


VÝHODY LASEROVÉHO ZANČENÍ V POROVNÁNÍ S INKJET CIJ

  • Nepotřebuje inkoust a solvent
  • Nevyžaduje pravidelnou výměnu filtrů
  • Permamentně označuje výrobky
  • Vysoká kvalita značení - vektorově
  • Značení i při vysokých produkčních rychlostech
Solaris robot m
  • Robotické pracoviště Solaris
  • uchycení jakéhokoliv laseru Solaris na robota
  • neomezené možnosti polohování a hybnosti
  • rychlost přenastavení polohy
  • dostupnost do nepřístupných míst
control unit CU 3
  • Nejoblíbenější dotyková řídící jednotka laseru
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Chlazení vzduchem standardně
  • výkonný software
  • Vektorová grafika
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Vysoká rychlost značení

 

FL mobilni stanice m
  • Vlnová délka YAG laseru s vláknovým laserem
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Statické značení v ruční přenosné, mobilní verzi
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení pouze vzduchem
  • integrovaná odsávací jednotka a bateriový napájecí systém
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém FL YAG 10W, 20W, 30W, 50W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 150.000 hodin
  • Ocenění Nejlepší produkt výstavy AUSTPACK Australie

 

Solaris building m
  • 2014 Solaris Laser otevřel nové sídlo
  • 3050 m2 zastavěné plochy
  • Vlastní budova postavena speciálně pro laserový provoz
  • Blízko letiště Warszawa
  • na spojnici dálnic A2 a S2

 

eMark eco m
eMark
  • Nejlevnější varianta CO2 laseru Solaris
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Volitelně iPhone ovládací terminál
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém CO2 10W chlazen pouze vzduchem
  • Životnost trubice až 45.000 hodin
  •  

    eMark_DL4W levné značení do kovu i plastu
  • Vlnová délka YAG laseru (1064 nm)
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Ovládací dotekový terminál
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém DPSS DLA6W Nd:YVO4
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost zdroje laseru až 20.000 hodin
  •  

     

    esolarmark_fl.jpg
  • Vlnová délka YAG laseru
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém FL YAG 10W, 20W, 30W, 50W, 100W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 150.000 hodin
  • Ocenění Nejlepší produkt výstavy AUSTPACK Australie
  •  

    esolarmark_cfl
  • Vlnová délka YAG laseru
  • Vhodný na značení foliového obalového materiálu
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém CFL YAG 10W, 20W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 150.000 hodin
  •  

    esolarmark_DL_DPSSL_YAG.jpg
  • Vlnová délka YAG laseru 1064nm
  • Diodové buzení pevnolátkového laseru
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém DL YAG 10W, 20W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 20.000 hodin
  •  

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    HISTORIE VÝVOJE LASERU

    Laser je zkratka pro Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation. Světelné vlny jsou totiž zesilovány v procesu stimulace atomů nebo molekul, které mají přebytečnou energii, kterou mohou vyslat v podobě fotonů stejné frekvence a fáze, jako má světelná vlna. Maser, značící Microvave Amplification by Stimulated Emission, byl prvním zařízením tohoto druhu a je pouze poněkud uměle oddělován od laseru. Elektromagnetické vlny delší než 1mm se nazývají mikrovlny, zatímco vlny kratší než 13krát kratších než vlnová délka 1-záření, nazývali „gasers". Základní principy pro fungování stimulovaného zesilování jsou v podstatě tytéž v celém rozsahu elektromagnetického spektra, avšak lasery, poskytující infračervené záření, viditelné světlo a ultrafialové záření, jsou dosud nejvíce používány a nejlépe známy. Sice slovo Laser vzniklo z prvních písmen slov Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, přesto zdomácnělo a často skrývá něco tajemného za svým názvem LASER. Jde o zdroj záření, dokonale ovladatelný a vyznačující se několika výraznými vlastnostmi. Pokusíme se Vám toto tajemno malinko přiblížit popisem laserové technologie používající se k značení produktů.

    Není pravda, že lasery jsou novou technologií, ale je pravda že jsou oborem budoucnosti. Není také pravda, že k nám pronikl laser až v posledních letech. Laserové diody například bylo možné vyrábět v Československu už v roce 1981.


    Patent na LASER

    Kdo vlastní patent? Tak jsou to borci Ch. Townes a A. Schawlovov, kteří jej prodali Bell Telephone (mimochodem až do 80. let minulého století inkasovalo Bell Telephone poplatky za licence..). Jsou i články, kde se uvádí, že dodatečně udělili patent i americkému fyzikovi Gordonu Gouldovi, prokázal totiž, že měl nějaké poznámky v bloku, kde uvedl princip laseru jako první. (Amerika, země neomezených možností…). Tento podivín ale měl značnou smůlu v životě a tedy se neprosadil, zabránilo mu v tom i ministerstvo obrany USA, když vojákům nabídl svůj vynález (ponechalo si jej pro sebe a své využití). V Československu se lasery objevují už v roce 1962. Lasery u nás v roce 1963 (9.dubna). A jsme také první ze socialistických zemí kdo má laser (mimo Sovětský svaz samozřejmě, ta byla dříve). Historii nezměníme.

    patent na laser


    17.století

    Tak tedy od začátku několik faktů. O světelné paprsky se zajímali už staří Řekové, ale znalost nastačila na popis dějů. Už v roce 1648 Čech Jan Marek Marků (jinak zvaný Marcus Marci) poprvé popsal rozptyl světa, jenže dějiny už jsou takové, že neprávem se tento objev přisuzuje Newtonovi. Jan Marek Marků poprvé popsal podstatu duhy a tedy složení světla. Newton něco velmi podobného provedl až v roce 1672. Současník Newtona Christian Huyghes podstatu světla viděl ve vlnění, nakonec ještě pomohl Thomas Young se svými teoriemi o interferenci.

    1930

    Matematicky vše vysvětlil až James Clerk Maxwell (školáci znají Maxwellovy rovnice, které nemají v oblibě). Ten prokázal spojitost mezi elektromagnetickým polem hmoty, tedy jevy jako elektromagnetické a silové působení. A zde vzniká myšlenka o světle jako elektromagnetickém vlnění. Následuje teorie Maxe Plancka v roce 1910, vykládající světlo jako malé částice energie „kvanty“, základ kvantové fyziky. Od kvant se dostáváme k samotné podstatě molekul, k atomům a iontům. Zde je teorie, že vnitřní energie atomu a iontů se nemůže měnit spojitě, ale v určitých kvantech. Částice tak mění své energetické stavy. Existenci vynucené emise, tedy jev kdy dochází k činnosti kvantových generátorů jakými jsou lasery předpovídá už Albert Einstein v roce 1916 (princip indukované emise) Přičemž u laseru je potřeba vynucené vyzařování, to zkoušeli vytvořit v roce 1928 až 1930 R.Ladenburg a H. Kopfermann. První laser byl vyroben v roce 1960. Avšak základní myšlenky, z nichž masery a lasery vycházejí, neobsahovaly žádné vědecké zákony, které by byly neznámé alespoň některým vědcům již před 30 lety nebo dříve. Einstein jako první poznal a popsal stimulovanou emisi v roce 1917. Tolman napsal v roce 1924, že kdyby měly molekuly nebo atomy vyšší populaci v horním stavu přechodů než ve stavu nižším, došlo by k „záporné“ absorpci. Také poznamenal, ačkoliv to nikdo tehdy nedokázal, že téměř určitě by stimulovaná emise byla koherentní a ve fázi se stimulujícím zářením. Koncem 30. let 20. století byly publikovány ještě aspoň dvě další diskuse týkající se možného zesílení pomocí stimulované emise záření.

    II. světová válka

    Později v roce 1939 vědec V.A.Fabrikant popisuje vznik prostředí pro vznik laseru. V letech druhé světové války se začaly používat radiolokátory (neboli radary), které pomocí odrazu elektromagnetických vln velmi malé vlnové délky – tzv. mikrovln, umožňovaly zjišťovat polohu nepřátelských letadel. Po válce vývoj pokračoval a konstruktéři hledali způsob, jak zlepšit parametry mikrovlnných vysílačů a přijímačů. Fyzikové se vrátili k Einsteinově myšlence stimulované emise záření. Prakticky současně dosáhli úspěchu vědci v tehdejším Sovětském svazu a ve Spojených státech, což zavání také špionážní myšlenkou mezi takovými velmocemi. Vše začalo v roce 1917, kdy Albert Einstein předpověděl jev indukované (stimulované) emise, na které jsou kvantové generátory (Lasery, Masery) založeny. Vůbec první kvantový generátor na světě produkoval mikrovlnné záření (Maser - Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation - zesilování mikrovln stimulovanou [indukovanou, vynucenou] emisí záření). Byl postaven Charles Townesem a J.P. Gordonem v roce 1954.  Odtud už vede jen malý krůček k sestrojení kvantového generátoru světla - Laseru

    1950

    Polovodičový laser popsal J.von Neumann v roce 1953 a v roce 1954 pracují první Masery. Výrobě laseru předcházela konstrukce MASERU (Microwave Amplification by Stimulated Emision of Radiation), původně experiment se čpavkem. V roce1964 následuje Nobelova cena konstruktérům z USA a SSSR (nezávisle na sobě spustily MASER) a následuje bouřlivý vývoj směrem k laseru. První skutečný popis laseru vedoucí k jeho sestrojení byl v roce 1957 (pomineme li třeba sci fi knihu Paprsky smrti inženýra Garina od Alexe Tolstoje, kde až neuvěřitelně přesně popisuje něco jako laser…) . V jiných pramenech se píše až o roku 1958, kdy vědci A.L.Schawlov a C.H.Townes popisují laser.

    A jak to chodí v Americe, objevil se kouzelný dědeček... Jednoho dne jeden teoretický chemik „Hap„ Schultz přišel do laboratoře fyzika Charlese Harda Townese, aby se podíval na jeho práci v mikrovlnné spektroskopii. Řekl tehdy, že věří, že by bylo možné vytvořit velmi užitečné speciální reakce, kdyby byly molekuly excitovány do speciálních stavů, ve kterých by byly velmi reaktivní. Jeho bohatá společnost, Union Carbide and Carbon, dala k dispozici fond 10 000 dolarů pro toho, kdo by pracoval na tom, aby vytvořil intenzivní infračervené záření pro dosažení tohoto cíle.

    Chtěl, aby na vytvoření takového infračerveného záření pracoval Townes, a byl by mu ten fond dal, což v té době představovalo podstatnou částku peněz na výzkum. Townes mu řekl, že by jeho samotného zajímalo, jak vyprodukovat infračervené záření, ale že nezná dobrý způsob, jak to udělat, a proto na tom nemohl pracovat ani přijmout peníze. Po několika dnech přišel onen kouzelný dědeček znovu a říkal, že se mu líbí práce, kterou dělá Townes, a chtěl mu dát ty peníze, aby je použil pro výzkum, jakýmkoliv způsobem si bude přát. Bylo to velkolepé, byla to šťastná a překvapující událost. Townes tento fond použil na postdoktorátní stáž pro někoho, kdo by s ním výzkum dělal. Tato stáž přivedla Arta Schawlova z University of Toronto, aby sním pracoval (později se měl stát spoluvynálezcem laseru), a také Herberta Zeigera (který pomohl Townesovi a mému studentovi Jimu Gordonovi postavit první maser).

    Townes měl zájem o vysoké mikrovlnné frekvence, a tak přišel druhý kouzelný dědeček, byl to  úředník U. S. Navy a požádal Townese, abych sestavil a vedl výbor zaměřený na hledání metod produkce krátkých mikrovln. Byl to docela silný výbor, byli v něm mezinárodně uznávaní spektroskopisté a mikrovlnní inženýři. Townes navštívil každou důležitou laboratoř, která se zajímala o toto pole, ale velké myšlenky jsme nenašli žádné. Smutek z neúspěchu, který měl být odhalen a přiznán na posledním setkání ve

    Washingtonu, nenechal Townese spát. Probudil se v hotelu brzy před setkáním a ještě před snídaní šel ven do blízkého ranklinova parku a usadil se na lavičku. Myšlenky jej neuklidňovali, ikdyž se snažil  obdivovat krásné azalky, přesto truchlilnad tím, že byli neúspěšní. Vzpoměl si, že nedávno předtím vyslechl kolokvium na Columbia University, které přednesl Wolfgang Paul o molekulárních svazcích  šlo o to, jak vytvořit intenzivní svazek molekul nebo atomů v určitém stavu, přičemž použil kvadrupólový kolimátor, který pro tento účel vynalezl. Dále si řekl, že druhý termodynamický zákon nemusí platit v této oblasti a nepůjde tedy o termodynamickou rovnováhu. Jako správný vědec a fyzik si vše ještě přepočítal na malé obálce, kterou měl v kapse a ujistil se, že to může fungovat. Vrátil se zpět na hotel a diskutoval vše s Artem Schawlowem, ten byl skeptický. Po návratu na Columbia University si Townes řekl, že zaměstná doktoranta na potvrzení své teorie. Našel doktoranta Jima Gordona, který byl ochoten ověřit to co se všem zdálo velmi nepravděpodobné.

    Ale co je vlastně to aktivní prostředí ? Je to látka, u které se dá dosáhnout vyšší četnosti atomů na vyšší energetické hladině, než na hladině nižší. Z toho vyplývá, že se mu nějakým způsobem musí dodat energie z vnějšku. Je jedno jakým způsobem, ať už nekoherentním, nebo koherentním světlem, elektrickým proudem, energií z chemických reakcí či jakýmkoli jiným zdrojem energie. Po tomto dodání energie se indukují (vybudí) atomy které přijaly energii. Následně budu popisovat tříhladinnovou kvantovou soustavu : Uvažujme elektrony na základní energetické hladině W1. Do aktivního prostředí dodáme energii ve formě světla. Elektron tuto energii přijme (samozřejmě ne všechnu - viz. dále - ztráty). Elektron povyskočí na vyšší energetickou hladinu W2. Po určité době se vrací na svojí původní energetickou hladinu. Přímý seskok z hladiny W2 na hladinu W1 není povolen, jinak by fotony budící energie samy způsobovaly návrat elektronů na základní hladinu W1. I při silném buzení by se nanejvýš dosáhlo toho, že by se počet vybuzeným (excitovaných) elektronů blížil počtu nevybuzených (neexcitovaných). V takovém případě nemůže k zesilování světla dojít. Elektrony musí sestoupit na hladinu W3 nezářivým přechodem (nevzniká světlo), avšak část své energie vyzáří ve formě fononu (kvantum mechanické energie - tato energie se vlastně přemění na teplo). Aby se co nejvíce elektronů mohlo nacházet na excitované hladině, musí být doba, po které se elektrony udrží na hladině W3 relativně dlouhá ve srovnání s dobou excitace (z W1 na W2). Po "nahromadění" určitého počtu (spíše energie) elektronů na hladině W3 naráz všechny přestupují na základní energetickou hladinu W1 zářivým přechodem, při kterém se vyzařuje světlo ve formě koherentního (se stejnou fází) záření. Tento popsaný jev se nazývá Inverzní populace.

    animace principu CO2 laseru

    A na co je v laseru (a pro jeho provoz nutný) rezonátor ? Jak již bylo řečeno, při zářivém přechodu (z hladiny W3 na W1) se vyzařuje světlo - fotony. Tyto fotony putují aktivním prostředím až narazí na některé ze zrcadel. Když dopadají na rovinu zrcadla kolmo, tak se od něj odrazí zpět do aktivního prostředí, kde jsou vlastně tyto fotony budící energií pro další a další elektrony. Potom doputují na druhé zrcadlo, kde se opět odrazí a opět excitují nové elektrony. Toto se dějě, dokud fotony nemají dostatečnou energii na to, aby prošly ven polopropustným zrcadlem. Fotony, které nedopadají kolmo na rovinu zrcadla se sice také odrážejí, ale po několikátém odrazu opouštějí bez užitku aktivní prostředí.

    Jednoho dne to skutečně experimentálně dokázal Jim Gordon v Columbia Radiation Laboratory. Ikdyž vše bylo experimentálně potvrzené, vývoj se ubíral ke tříhladinovém elektro spinovém maseru, ale stále přetrvávaly myšlenky, že nelze pracovat se svelnými paprsky na tak krátkých vlnových délkách.

    První kvantové generátory mikrovlnného záření dostaly jméno maser, odvozené z počátečních písmen názvu Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation (zesilovač mikrovln pomocí stimulované emise záření). Základem maseru byla malá komůrka se čpavkovou náplní, vložená do silného elektrického pole. Molekuly čpavku tak v dutině získaly energii, nutnou ke vzniku stimulované emise. Maser sloužil k zesilování velmi slabých mikrovlnných signálů nebo ke generování mikrovln.

    Hlavními výhodami maseru byla zejména nízká úroveň šumu a vysoká stabilita kmitočtu. Proto se používaly jako velmi doré zesilovače. Mnohé masery a lasery byly nedávno objeveny ve vesmíru  ale tam existovaly a byly neobjeveny miliardy let. Dnes známe více než 100 různých maserů a některé lasery s vlnovými délkami až asi jeden mikron, které se vyskytují v přirozeném stavu v mezihvězdném prostoru a v oblacích obklopujících hvězdy.

    První myšlenku s paralelními zrcadli a práci maseru - laseru v optickém spektru navrhl k diskusi Artur Schawlowov právě Towesovi. Towes nyní pracoval pro Bell Labs a proto musel vyčkat celý rok, než Bell Labs si patentuje tuto myšlenku a následně až v roce 1959 vychází Towensův článek, zatím co myšlenka je z podzimu 1958.


    Podle ruských pramenů by měla být priorita za objev laseru přiřčena spíše fyziku Valentinu Alexandroviči Fabrikantovi, který od r. 1930 pracoval ve Všesvazovém elektrotechnickém institutu (VEI). Tento vynikající vědec se v podstatě od počátku 30. let minulého století věnoval výzkumu elektrického výboje v plynech, jehož hlavním cílem bylo zdokonalování světelných výbojových zdrojů, a již ve své doktorské práci, kterou obhájil v r. 1940, ukázal na možnost existence prostředí s inverzní populací, které může zesilovat procházející záření v důsledku tzv. stimulované emise.

    V r. 1951 Fabrikant, spolu se svými spolupracovníky, přihlásil vynález nového způsobu zesilování světla. V přihlášce bylo uvedeno, že při průchodu světla prostředím s inverzní populací jeho intenzita exponenciálně vzrůstá. Tento princip byl rozšířen na UV, IČ a rádiové záření. Velmi důležité bylo také to, že v přihlášce byl uveden způsob získání inverzní populace čerpáním pomocí impulsního výboje (kromě dříve uvedeného způsobu pomocí rezonance při srážkách 2. řádu mezi vybuzenými atomy a elektrony). Tím byl položen základ pro konstrukci laseru.

    Autorské osvědčení bylo vydáno v r. 1959 a diplom o vynálezu v r. 1964 s platností od r. 1951.
    Je pozoruhodné, že v sovětském systému nakonec prioritu a Nobelovu cenu za objev laseru, spolu s p. Townesem, dostali pánové Bassov a Prochorov. Následná konstrukce v roce 1960 vodíkového maseru a následně první laser od autora amerického fyzika T.Maiman. Připomeňme si, že za objev laseru, který je tak významný, že jej lze srovnávat s největšími objevy v historii lidstva, se v roce 1964 podělil o Nobelovu cenu americký fyzik Charles Hard Townes, pracující na na Kolumbijské univerzitě v New Yorku  se dvěma ruskými fyziky, Nikolajem Gennadijevičem Bassovem a Alexandrem Nikolajevičem Prochorovem, pracujícími na moskevském Fyzikálním ústavu akademie věd SSSR.

    model prvniho laseru

    1960

    Od čpavkového maseru už byl jen krůček k sestrojení kvantového zesilovače, pracujícího místo mikrovln se stimulovanou emisí světla. Do cíle se jako první dostal Theodore Maiman. První laser, využívající rubín a výbojku, byl vytvořen Tedem Maimanem z Hughes Laboratory. Předtím byl studentem „Willis lamb„ a pracoval v mikrovlnné spektroskopii. Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation - zesilování světla stimulovanou emisí záření. Laser je generátorem koherentního, a většinou přísně monochoromatického světla (až na vyjímky). První Laser postavil v roce 1960 Theodor Maimann. Jednalo se o krychličku ze syntetického rubínu o hraně 1cm. Nejdříve se však musely vyřešit důležité věci - tzv. Aktivní prostředí, v němž se dá dosáhnout Inverzní populace a také jak v něm udržet světlo dostatečně dlouho na to, aby se mohlo zesílit. Pomohla optika a nabídla tzv. rezonátor, tj. 2 planparalelně (rovnoběžně) uložená zrcadla (ať už rovinná nebo dutá či vypuklá), mezi které se vloží aktivní prostředí.

    Jedno ze zrcadel je polopropustné, druhé plně odrazivé.

    Druhý typ laseru, pro který byl zvolen jiný materiál, ale také krystal a výbojka, byl doveden k činnosti Sorokinem a Stevensonem. Sorokin byl dříve studentem Bloembergena a Stevenson byl studentem Townesovým, oba prováděli výzkum v mikrovlnné spektroskopii. Mezitím Ali Javan, tehdy v Bell Telephone Labs, ale předtím student Townese, navrhl velmi dobrý systém s použitím výboje He-Ne; to také brzy fungovalo. Je pozoruhodné, ale docela logické, že všechny první lasery byly postaveny v průmyslových laboratořích. Byly však vytvořeny studenty s docela nedávnou praxí v mikrovlnné rádiové spektroskopii na univerzitách. V té době již byly masery uznány za užitečné a jejich výzkum byl vcelku dobře podporován průmyslem.

    Průmyslníkům bylo zřejmé, že tento obor má svou technickou cenu a vědci v průmyslu se na tento výzkum mohou zaměřit s větší intenzitou, než by mohli v akademickém světě.

    Budoucnost 21.století

    Je zde jeden významný objev v oblasti polovodičových laserů a to vláknové lasery, které jsou nyní masově nasazovány do průmyslových provozů. Velká účinnost, pouze vzduchové chlazení, malé rozměry, vysoká kvalita paprsku, dlouhá životnost, to je jen část předností těchto laserů. Budoucnost hovoří pro vláknové lasery, ikdyž tyto lasery nenahradí všechny aplikace.

    (zdroj k článku jsou internetové stránky týkající se laserové techniky a studijní podklady Leonardo technology)

     


     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
     
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    PRINCIP CO2 LASERU

    Nechceme hluboce zasahovat do kvantové fyziky, ale pouze nastínit několik zajímavých vlastností principu laseru. Základní vlastností elektromagnetického vlnění, základu světla je, že s rostoucí energií vyzářených fotonů se bude zkracovat vlnová délka. Jinak řečeno nejmenší fotonovou energii má největší vlnová délka radiové vlny. Potom směrem od nejmenší k největší jsou vlny mikrovlnné, sub-milimetrové, infračervené, viditelné, ultrafialové, rentgenové a gama paprsky (s největší fotonovou energií a nejkratší vlnovou délkou).

    Zde je důležitý poznatek, že podle energie fotonů buď paprsek vidíme nebo ne (je v jiném pásmu, infračervené, ultrafialové apod.). Jdeme li do důsledku, pak závisí i barva paprsku na vlnové délce. Paradoxně nejmenší výkon a tedy nejblíže k infračervené oblasti a to je barva paprsku červená, největší má fialová (nejblíže ultrafialovému záření).

    vektorovy laser s CO2 trubici

    I když princip laseru je značně složitější než si popíšeme, tak jednoduše jde o trubici s vhodným aktivním prostředím, většinou CO2. Konce trubice jsou doplněny o dvě rovnoběžná zrcadla. Vzdálenost mezi zrcadly tvoří tzv. rezonátor mezi nímž je aktivní prostředí. Jedno ze zrcadel je polopropustné. Nyní spustíme laser. V aktivním prostředí první inicializační spontánní foton strhne při srážce s atomem nebo molekulou k hromadné indukované emisi. Atomy padají na nižší hladinu, což má za následek emitaci fotonů. Nyní pomáhá optika a odráží fotony zpět do aktivního prostředí a s každým průchodem strhne další řadu fotonů. Fotony šířící se jiným směrem než v ose rezonátoru, opouští systém. Tím tedy dojde ke koherenci paprsku fotonů a polopropustným zrcadlem na jednom konci opouštějí systém v téměř nerozbíhavém svazku. To je náš CO2 laserový paprsek ke značení.

     

     

    princip CO2 trubice


    Trubice s aktivním plynem CO2 je o průměru asi 10 až 20 mm, její délka je okolo 0,5 až 1m. Většinou se použijí dvě rovnoběžné trubice poloviční délky, na jednom konci spojené zrcadli pod úhlem 45°. Sníží se tím konečná délka laserové trubice téměř na polovinu. Paprsek bývá většinou infračervený a trvalý výkon je běžný do 100W. Neopomeňme vlastnosti plynu, ty jsou neuvěřitelné, protože CO2 laser nemá velké nároky na čistotu plynu a příměsi plynů jako xenon a vodní pára jeho výkon ještě zvyšují. Vlnová délka je 10,6 µm pro CO2 laser.

     

     

    animace principu CO2 laseru


        
    Vychylovací systém je tvořen soustavou dvou zrcadel umístěných tak, aby docházelo k vychylování v obou osách (XY). Tomuto způsobu se říká PEN TYPE. Tento princip byl představen v roce 1969, ale až v 80. letech byl představen s CO2 kontinuálním laserem, tedy laser co má stálý výkon po celou dobu jeho pracovního cyklu, tedy žádné krátké pulsy s velkými časovými mezerami..

     

    Princip je jako kreslení perem, tedy laser značí přesně jako když kreslíme perem, při přemístění na jinou polohu pero nadzvedneme a zde laser vypneme a zapneme jej až s „dotykem pera“ povrchu a zase značíme a to vektorově, tedy plynule ve dvou osách díky vychylovacím zrcátkům pro každou osu. Za vychylovací soustavou zrcátek je optika, která soustřeďuje laserový paprsek do ohniska. Volbou typu optiky měním velikost značeného povrchu a také i vlastnosti značení (tloušťka čáry a krok, neboli vzdálenost mezi další čárou něco jako rozlišení).

    Princip je znám jako Steered Beam Lasers. Výhodou je velmi kvalitní značení do velikosti 400x400mm. Protože je zaostřen paprsek přes optiku a v jejím ohnisku dosahuje maximální intenzity, tak není nutné použít laser o velmi velkém výkonu. Proto systému stačí relativně levná laserová trubice s výkonem 10 až 100W a vzduchem chlazený systém.

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
     
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    PRINCIP VLAKNOVÉHO - FIBER LASERU

    Historie Fibre Glass laseru (laser s optickými vlákny) sahá k samému počátku vývoje laseru v roce 1963 a k osobě Elias Snitzer, kdy poprvé popsal technologii cladding pumped laserů. Budící světelný paprsek byl namířen do optického vlákna a právě tu efektivní metodu k vytvoření laseru s použitím cladding funkce (skládání paprsků do jednoho vlákna) objevil ve společnosti IRE Polus v Moskvě Valentin Gapontsev a Igor Samartsev. Fibre laser vyžadoval projití ještě dvěma dekádami vývoje dříve, než je představen komerčně veřejnosti v roce 1980. V roce 1990 byl velmi velký skok z miliwatového výkonu do wattové třídy laserů (4W erbium-doped fiber laser) a pak v roce 1996 v průmyslové kvalitě použitý 10 wattová třída laserů, představená IPG Photonics a později pak i firmami jako Polaroid, Spectra Diode Labs (nyní JDS Uniphase) a Spectra Physics. Přechod do 100W třídy laserů následoval v roce 2000 společností IPG. Nyní se výkony pohybují v desítek kilo watech a fibre glass lasery nahrazují klasické YAG lasery, také pro svou kvalitu laserového parsku.

    princip vlaknoveho laseru

    Princip spočívá v single-mode didode pumping (velkoplošné MM-multi mode čerpací diody), které emitují výkon  (malým optickým vláknem) na stranu optického multi mode vlákna (složeného vlákna s větším průměrem) a vytváří budící světlo, které je absorbováno v ytterbium atomy v single mode optického vlákna - tzv. aktivní optické vlákno. Více diod dokáže pumpovat v optickém vlákně vysokou energii s perfektní kvalitou paprsku. Je zde ještě jeden velmi důležitý princip pro získání laserového paprsku a tou je vysoce výkonný optický zesilovač. Optický zesilovač konvertuje malý světelný signál do výkonného paprsku, často tisíckrát silnější, ale identický jako originál. Zvětšení výkonu se dosáhne použitím také více laserových diod. Je zajímavé, že teplo generované v optickém vlákně je odváděno velkou plochou a není potřeba aktivní chlazení. Protože vlákno může jen podporovat a podpořit přenos laseru, kvalita paprsku není závislá na pracovním výkonu laseru.

    K emisi laseru slouží podnět z laserových čerpacích diod a aktivní optické vlákno. Většina známých fibre glass laserů pracuje v 1550 nm erbium-doped fiber zesilovačů. Místo dvou rovnoběžných zrcadel jsou zde použity Braggovské mřížky. Jedná se o struktury vytvořené přímo na jádře optického vlákna zapsáním UV zářením periodickou změnu indexu lomu. Takovéto změny indexu lomu vytvářejí v optickém vlákně "zrcátka", která odrážejí pouze danou vlnovou délku optického záření. Jsou zde vynechány mechanické prvky - zrcátka,  které měly ztráty přeměnou energie na teplo, byly náchylné na mechanické poškození,  citlivé na teplotu,  přesné umístění  atd., proto je fibre glass laser zcela vhodný pro průmyslové použití.

    Díky jednoduchosti je zde zabezpečen vysoce spolehlivý a poškození odolný laserový systém. Provozní doba života je s použitím velkoplošných diod více než 150.000 hod. Účinnost vláknových laserů se pohybuje okolo 25% v převodu elektrické energie na laser a okolo 50% účinnosti pro Optika-Optika. Nemá tak velké ztráty a proto je možné jej chladit pouze vzduchem. Také z pohledu kvality laserového paprsku a jeho koherentnosti se dosahuje velmi dobrých výsledků, které umožňují zaostření do velmi malého bodu. Ve všeobecnosti laser s optickými vlákny má nejnižší provozní náklady a nejvyšší kvalitu laserového parsku .

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    KONSTRUKCE VEKTOROVÉHO LASERU SOLARIS

    Systém vektorového vychylování paprsku byl poprvé použit u Nd:YAG laseru v roce 1969. Pro CO2 lasery se představil uvedený systém na začátku 80. let.

    Trubice s aktivním plynem CO2 je o průměru asi 10 až 20 mm, její délka je okolo 0,5 až 1m. Většinou se použijí dvě rovnoběžné trubice poloviční délky, na jednom konci spojené zrcadli pod úhlem 45°. Sníží se tím konečná délka laserové trubice téměř na polovinu. Paprsek bývá většinou infračervený a trvalý výkon je běžný do 100W. Neopomeňme vlastnosti plynu, ty jsou neuvěřitelné, protože CO2 laser nemá velké nároky na čistotu plynu a příměsi plynů jako xenon a vodní pára jeho výkon ještě zvyšují. Vychylovací systém je tvořen soustavou dvou zrcadel umístěných tak, aby docházelo k vychylování v obou osách (XY). Tomuto způsobu se říká PEN TYPE. Je to jako kreslení perem. Laser značí přesně jako když kreslíme perem, při přemístění na jinou polohu pero nadzvedneme a zde laser vypneme a zapneme jej až s „dotykem pera“ povrchu. Za vychylovací soustavou zrcátek je optika, která soustřeďuje laserový paprsek do ohniska. Volbou typu optiky měním velikost značeného povrchu a také i vlastnosti značení (tloušťka čáry a krok, neboli vzdálenost mezi další čárou – něco jako rozlišení).

    vektorovy laser

    PRINCIP ZNAČENÍ SOLARIS LASERU

    Vlastní značení na povrch předmětu je působení laserového paprsku na povrch předmětu. Působíme tedy značnou energií na malou plochu povrchu. Vlastní laserový paprsek je soustavou optiky soustředěn do ohniska optiky. Čím je tepelná vodivost předmětu menší, tím většímu zahřívání dochází.

    Výsledný tisk je soustavou křivek, tedy jde o spojitý obrazec, bez vytečkování nebo bez použití masky. Nádherné křivky. Spojitý přesný tvar křivek, které je možné získat z textu, grafiky, přičemž je podporován formát z CAD, nebo CorelDraw!. Výsledkem je nadstandardně přesné značení na většinu povrchů. Data k tisku můžou mít měnící hodnotu s časem, proto je možné tisk z databáze, datumu, času, čísla směny, počtu výrobků.

    animace principu CO2 laseru

    Předmět může být statický nebo dynamicky se pohybující, pro oba systémy je možné použít jeden typ našeho SOLARIS laseru.

    Značení do předmětu je tedy destruktivní nevratná změna jeho povrchu. Dokáže tedy vypařit látku. Toho se používá ke značení na lakované, eloxované, barvené povrchy, kdy odpaříme povrch laku, barvy…a vytvoříme viditelný nápis. Různé povrchy mají různé vlastnosti svých změn, některé mění barevné vlastnosti (některé plasty), jiné se odpařují. Skleněný povrch je možné značit na povrchu, nebo zaostřit optiku dovnitř skleněného povrchu a značit uvnitř skla, tím měním vlastnosti materiálu. Vždy mějme na paměti mechanické poškození povrchu, které může mít vliv na výsledné vlastnosti předmětu, příkladem jsou PET láhve, kdy snížím tlakovou pevnost láhve. Navíc jde o nevratnou změnu, proto pozor kde značíme, když jde o vratné lahve.

    Nelze značit úspěšně s CO2 laserem kovy (v podstatě mají vysokou tepelnou vodivost a je potřeba tedy vysoký výkon – nebo použít YAG laser, vláknové lasery, které pracují na jiné vlnové délce).

    Další kapitolou jsou YAG lasery a vláknové lasery. Základem je krystal yttrio hlinitého granátu s příměsí neodymu nebo chromu. Jde často o Nd:YAG označované lasery, což je Neodymium: Ytterium Aluminium Garnet. K inicializaci stačí obyčejná žárovka a konstantní výkon je i okolo 300W. Na inicializaci se v průmyslu používá výbojka nebo blok LED laserových diod. Oproti vláknovým laserům mají velmi malou životnost, ale zase malinko jiné vlastnosti při značení do plastů.

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    VÝKON LASERU

    Množství energie vyzářené za určitý čas. Označuje se ve Watech. Někoho možná překvapí, že existují lasery o výkonu mnohonásobně vyšším, než naše lasery použité pro značení (giga waty apod.). Jenže výkon je právě energie za čas a tedy máme li čas. Tedy čím kratší je doba trvání záblesku, tím větší je vyzářená energie. Na značení se používá kontinuální paprsek CO2 laseru o výkonu od 10W do 100W, ten „svítí“ stále při značení.

    ÚČINNOST LASERU

    V porovnání s jinými typy laserů jako jsou například argon iontové lasery s účinností 0,1%, jsou CO2 lasery vysoce účinné a používají se pro kontinuální chod. Účinnost se pohybuje mezi 30%. Ale pak jsou zde i jodové lasery s účinností okolo 80%. Jde o poměr množství energie dodané a získané z laseru. Jen pro zajímavost auto má účinnost okolo 20% a taky nám to stačí.

    Jednou z největší účinností disponují vláknové lasery, které díky polovodičovým diodám převádí velmi velkou část svého příkonu na výkon laserového paprsku.

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    MOŽNÉ DĚLENÍ TYPŮ, DRUHŮ LASERU

    skupenství aktivního prostředí: pevná látka, kapalina, plyn, polovodič
    vlnová délka: submilimetrové, infračervené, viditelné světlo, ultrafialové, rentgenovské
    excitace (buzení, „pumpování“): optickým zářením, elektrickým polem, chemickou reakcí, elektronovým svazkem atd.
    počet energetických hladin: dvou, tří a vícehladinové
    režim práce:  pulzní, kontinuální (spojitý)

    Samozřejmě existuje mnoho kritérií pro dělení laserů, my jsme si zvolily pouze základní přehled laserů a dělení dle gobálního použití a výroby. Lasery se dají dělit podle materiálu aktivního prostředí nebo podle toho, jestli pracují nepřetržitě, stálou emisí záření (kontinuálně) nebo v impulsním režimu, pulsní emise záření. Podle aktivního prostředí lze rozdělit na pevnolátkové (krystaly například rubínu), kapalinové (barvivové) a plynové (například CO2 lasery). Polovodičové lasery bych zařadil asi do pevnolátkových, protože laser vzniká v pevné polovodičové struktuře.

     

    vln delka

    Pevnolátkové lasery
    Typickým zástupcem je rubínový laser, který byl vůbec první fungující laser na světě. Stále používá krystal syntetického rubínu, ne však tmavě červené barvy, ale již barvy růžové. Pro vybuzení se využívá často Xenonové výbojky, nebo polovodičových velkoplošných diod. Tento laser pracuje zpravidla v impulsním režimu, kde v miliontině sekundy vyzáří výkon řádově miliony Wattů. Musíme si uvědomit, že tak velký výkon je za velmi krátkou dobu. Pro značící účely jsou výkony laserů 8W až 30W. Pro tak velké výkony je nutné mít chlazení laseru, které je většinou vodní.Dnes se však již moc nepoužívá pevnolátkový rubínový laser, byl nahrazen polovodičovými lasery známé jako vláknové lasery. Tento laser generuje světlo ve 2 vlnových délkách - 692,9nm a 694,3nm (červené světlo). Druhá vlnová délka výkonově převládá. Dále je velmi rozšířen yttriumaluminiový granát s příměsí Neodymu případně Chromu (Nd:YAG resp. Cr:YAG). Z trochou nadsázky, k čerpání se dá využít světlo i obyčejné žárovky, ale často se používá xenonová výbojka atp. Dá se také provozovat v kontinuálním i impulsním režimu. Musí se však stejně jako rubínový laser nucenně chladit, protože při velkých čerpacích výkonech se krystal značně zahřívá. Generuje v oblasti IR (1064nm - infračervené záření). Pro budoucnost je velmi perspektivní také sklo a dielektrické krystaly. Sklo, nekrystalický materiál, se dá vyrobit s velmi vysokou kvalitou a je možné jej dopovat různými prvky, případně jejich soly. Často se dopuje Neodymem, vyzařuje též v IR (infračervené) oblasti.

    Nyní něco o konstrukčním upořádání. Pevnolátkové lasery se umisťují do odrazivé komory (dutiny) s kruhovým, lépe elyptickým průřezem. Do jednoho ohniska v případě elyptické dutiny se umístí krystal, do druhého budící lampa (výbojka). Odrazivost dutiny by měla být co možná největší (kvůli ztrátám). Některé paprsky z výbojky se nemusejí nikdy dostat do krystalu, jiné se třeba částečně utlumí. Celková účinnost těchto laserů je však velmi malá (0,1 až pár %). Je to dáno hlavně kvalitou odrazivé dutiny a také značným zahříváním krystalu. Další lasery - Ho:YAG, Er:YAG, Safírový, Alexandritový atp

    Kapalinové (barvivové) lasery
    Jejich obrovskou výhodou je, že se dají přelaďovat na jiné vlnové délky, tudíž mají velmi značné využití ve spektrometrii. Jako aktivní prostředí zde slouží různá barviva, např. Rhodamin 6G, Rhodamin B, Fluorescein, Alizarin, různé Coumariny a další, rozpuštěné například v lihu, destilované vodě. Vrátíme se k pokrokové myšlence, tak barviva je také možnost rozpustit ve skle. K jejich buzení se dá využít světlo jiného laseru, velmi často se používá laseru dusíkového, který generuje v oblasti UV. Rovněž se dá využít světlo z nějaké výbojky. Podobně jako pevnolátkové lasery se umisťují do odrazné dutiny v případě buzení výbojkou. V případě buzení jiným laserem je uspořádání trochu jiné, což je spíše pro vědecké účely a použití. Jak ladit a přelaďovat tyto lasery? Je to jednoduché, do rezonátoru se umístí difrakční mřížka. Jejím natáčením se mění barva výsledného světla. Nebo se difrakční mřížka může vynechat, a výstupní paprsek laseru jednoduše rozložit např. hranolem a pak použít jen potřebnou část spektra, kdy se vybere pouze vhodná vlnová délka. Použití s hranolem je velmi časté a jednoduché.

    Plynové lasery
    Existují různá provedení těchto laserů. K jejich buzení se povětšinou používá vysokonapěťový doutnavý elektrický výboj. Existují samozřejmě i vyjímky, např. Argonový laser, který se budí také elektrickým proudem, ale o malém napětí. Elektrody tohoto laseru musejí být velmi odolné, jelikož jsou v trubici velké proudové intenzity a opotřebovávají se. Elektrický proud předává svoji energii neexcitovaným atomům - to platí také skoro pro všechny plynové lasery. I zde existují vyjímky, např. jde o expanzní CO2 laser, jehož princip zde popisovat nebudeme. Velmi rozšířené jsou kontinuální CO2 lasery, užívané pro řezání, značení, vrtání atd. V trubici tohoto laseru slouží jako aktivní prostředí směs plynů, a to CO2, He a N v různých poměrech podle užití. Trubice musí být z křemenného skla, protože se aktivní prostředí velmi zahřívá. Chlazení je nezbytné - jako chladící médium se používá voda, olej, nebo různé jiné roztoky. Pro malé výkony, řekněme do 100W je možné použít vzduchové chlazení. Lepším řešením je průtok CO2 plynu, pak se skleněná trubka tak nezahřívá. CO2 lasery dosahují i v kontinuálním provozu velkých výkonů (řádově kW). V impulsním režimu i několik desítek TW (teraWattů). Tento laser svítí infračerveným světlem o vlnové délce 10,6um, ale používají se i lasery na jiných vlnových délkách, například 9,4um. Dalšími plynnými lasery proběhneme rychle - nepoužívají se komerčně k značení.  Jedná se například o tzv. HeNe laseru. Jeho výhoda je, že má velmi malou divergenci (rozbíhavost) paprsku, tudíž se hodí na zaměřování, ale to spíš dříve a ve vojenském průmyslu. Nyní jej nahradil polovodičový lasery (více například v sekco o vlkáknových laserech). Generuje většinou v oblasti červenooranžové (632,8nm), při které má výkon v řádu desítek mW. Také dokáže svítit zeleně, žlutě, ale opět i v IR oblasti. V IR oblasti je výkon v řádu stovek mW. Vše záleží na směsi plynů, tlaku a hlavně na zrcadlech v rezonátoru. Aktivní prostředí, jak už sám název napovídá, je směs plynů Helia a Neonu. Jako aktivní prostředí zde slouží Neon, Helium jen podporuje jeho činnost a slouží jako zásobárna energie. Tlak v trubici je malý, řádově desítky až stovky Pa. Budí se vysokonapěťovým doutnavým výbojem. Existuje nepřeberné množství plynových laserů, pro příklad a všeobecný přehled některé uvedu - Argonový (modrý, zelený), Dusíkový (UV), laser s párami Mědi (zelený), Jódový (viditelné, IR) a mnoho dalších. Plynové lasery lze rozdělit na fotodisociační, atomové, iontové, molekulární, excimerové, elektroionizační, plynové-dynamické, chemické.

    Polovodičové lasery
    Aktivním materiálem je vlastní polovodič nebo příměsové polovodiče. Podle buzení lze je dělit na lasery s elektronovým svazkem nebo buzené elektrickým proudem. Aktivní prostředí polovodičových laserů je polovodičový materiál, ve kterém jsou aktivními částicemi nerovnovážné elektrony a díry, to znamená volné nosiče náboje, které lze injektovat. Vyznačují se kompaktností a velkou účinností, dosahující až 50%. Předností je také spektrální přeladění v širokém pásmu (ve vlnových délkách od 0,3um do 30um) Nevýhodou je rozbíhavost generovaného paprsku a to hlavně na teplotě aktivního polovodičového materiálu. Představitelem polovodiičových laserů je je laser buzený svazkem elektronů - nazývaný diodový laser, kde aktivní prostředí je tvořeno blokem polovodičů. Aktivní prostředí jsou galium arsenid (GaAs), kadmium sulfid (CdS), kadmium selen (CdSe). Výstupní paprsek diodových laserů je obdélníkové plochy.
    Pokud budeme dělit polovodičové lasery dále, je zde injekční polovodičový laser, kde aktivním materiálem je polovodič P a N. Rezonátor je tvořen vybroušenými stranami polovodičového materiálu. Odrazem od zrcadel otevřeného rezonátoru a mnohonásobným přechodem oblastí přechodu vzniká laserové záření. Nejznámější je GaAs polovodičový laser.

     

     

     

    Rozdeleni laseru 

     

    Dělení laseru dle buzení - Excitace 
    Buzení, „pumpování“, čerpání a podobné názvy vyjadřují druh použité energie dodané do aktivního prostředí, pro spuštění laserového paprsku. Kromě uvedených metod k exitaci laserového paprsku se používají i jiné metody, které patří spíše do laboratorních podmínek, než do běžného průmyslového použití – buzení vysoce energetickým elektronovým svazkem, expanzí horkého plynu aj.
     
    Optické buzení
    Energie, potřebná ke vzniku laserového záření, se dodává ve formě světelného záblesku. Například v rubínovém laseru je rubínová tyčinka vložena do spirálové výbojky (první typ laseru). Jejím zábleskem dojde k přechodu atomů na vyšší hladinu, při jejich návratu do základního stavu se část této energie vyzáří ve formě laserového záblesku. Používá se u pevnolátkových a kapalinových laserů. Zdrojem světelného záblesku může být vysokotlaká výbojka nebo blok laserových diod napájených vysokým proudem (typicky okolo 80A). Životnost takových laserů často závisí právě na životnosti optického buzení. Typická doba života pro Lamp pumped laser je asi 3000 hodin. Pro lasery buzené diodovým blokem je doba života asi 8000 hodin. 
    Pozor na vláknové lasery, které jsou buzeny laserovými diodami, ale jejich výkon není tak velký, proto nejsou tolik namáhány a životnost u vláknových laserů je daná životností laserových diod, což se odhaduje až na 150.000 hodin.
     
    Buzení elektrickým polem
    Základem je elektrický výboj, ke kterému dochází v plynové náplni laseru. Lasery pracují v kontinuálním provozu a jejich výkon se dá měnit změnou objemu plynu nebo jeho plynulou cirkulací. Často bývá tento princip použitý u CO2 laserů, kdy jsou v trubici umístěny většinou dvě elektrody, které zapálí výboj v CO2 plynu a spustí emitování laserového paprsku. V praxi je možné mít laser se stálou náplní CO2 plynu, která v laserové trubici zůstává po celou dobu životnosti laseru ( 8 let a více). Nebo je trubice plněná CO2 plynem, který prochází trubicí a zároveň ji chladí. Zde se pak mění výkon laseru právě průtokem plynu.
     
    Chemická excitace
    K čerpání energie do aktivního prostředí se využívá energie exotermických chemických reakcí. První chemický laser byl zkonstruován roku 1965 a využíval reakce vodíku s chlorem. Později se začala používat reakce vodíku s fluorem. U jiného typu se získává energie disociací (štěpením) molekul jódu ultrafialovým zářením.
     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Bezpečnost laseru Class I až Class IV 
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV (PDF)

     

    Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek. Elektromagnetické záření o vlnové délce lambda, (ve vakuu) má frekvenci f a jemu připisovaný foton má energii E. Vztah mezi nimi vyjadřují následující rovnice:

     

    vlnova delka lambda
     kde c je rychlost světla (3×108 m/s)
     h = 6.65 × 10-34 J·s = 4.1 µeV/GHz je Planckova konstanta.

    Přestože je dělení celkově přesné, může občas dojít k překryvům sousedních typů. Například některé záření gama může mít delší vlnovou délku než některé rentgenové záření. To je možné proto, že záření gama je jméno pro fotony vzniklé při jaderném štěpení a jiných jaderných procesech, zatímco rentgenové záření vzniká jako brzdné záření či charakteristické záření elektronu. Překryv tu tedy nastává proto, že paprsky určujeme dle původu a nikoli dle frekvence.

    U viditelného spektra nejsou žádné přesné hranice. Typické lidské oko bude reagovat na vlnové délky od 400 do 700 nm, ačkoli někteří lidé mohou být schopní si všimnout vlnové délky od 380 do 780 nm.

    spektrum

    Mimo viditelné záření jsou lidskému oku i lidskému tělu nebezpečná jiná záření. Lasery pracují v oblasti infra záření a proto je nutné se chránit před jejich paprsky.

    Veškeré produkty chránící lidský zrak, jako jsou brýle nebo štíty, musí splňovat evropskou normu obecně známou jako EN 207 / 208. Všeobecně to znamená, že po dobu 10sec bude materiál skel a obrouček brýlí odolávat vlnové délce 10.600nm (což je CO2 laser) v kontinuálním modu (CW) nebo 100 pulsů v pulsním modu (Q-switch).

    vln delka

    Rozsah ochrany brýlí je definován řadou od L1 (nejnižší ochrana) do L10 (nejvyšší ochrana). Obecně se používá pro lasery na značení ochrana L3 až L5.

    spektrum 01

    Podíváme li se na lidské oko a na jeho transparentnost pro elektromagnetické záření a tedy i pro laserové paprsky, pak vidíme rozsah od 370 - 1400 nm. UV světlo pod 350 nm je absorbováno na povrchu oka (viz obrázek) a dochází k poškození rohovky nebo čočky. Viditelné spektrum od 380 do 780 nm jde na sítnici. Lidské oko má automatickou ochranu, říká se tomu "blink reflex", kdy se oko samo zavře, a to při velmi vysokém světelném výkonu a vidíme předmět s větším jasem.  Ale pokud je záření o výkonu větším jak 1 mW, pak reflex nefunguje, protože dojde k nenávratnému poškození oka dříve než zareaguje reflex. V blízkosti infra záření (780 až 1400 nm) je typicky nebezpečné záření pro oko. Záření dopadne na sítnici a my to zjistíme, až jejím poškozením. V této oblasti neexistuje žádná přírodní ochrana nebo reflex. V této oblasti pracují Nd:YAG lasery a nové Fiber lasery (vláknové lasery).  Záření o vlnové délce 1400 - 11.000 nm, kde pracují také CO2 lasery je absorbováno na povrchu oka. Dochází tak  k poškození rohovky jejím přehřátím nebo k jejímu zakřivení a odchlípnutí.

    nebezpecna a bezpecna oblast

    Dlouhodobé studie působení slunečního záření a laserového záření na lidský organizmus mělo za následek ustanovení bezpečných limitů působení elektromagnetického záření na lidský organizmus. Limit vyjadřuje maximální působení záření na organizmus. Pro laserové zařízení je vyžadována certifikace dle jednotlivých kategorií použití. Kategorie dovoluje použití standardních bezpečnostních zábran  tak, aby omezilo nebo eliminovalo újma na zdraví dle třídy (Class) v jaké je laser použitý. Následuje popis 4 hlavních kategorií tříd použití laseru.

    Kryti laseru

     

    Class 1 (bezpečné)
    do I. třídy se zařadí lasery, u kterých limity přístupné emise  zaručují, že na úrovni oka nebo kůže osob v dosahu svazku nesmí být překročeny nejvyšší přípustné hodnoty a lasery jsou zakrytované tak, aby se záření laseru nedostalo ven z krytu buď vůbec nebo zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu přístupné emise pro laser třídy I. Kryt není možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo při snímání krytu je vyzařování laseru včas automaticky přerušeno.

    Class 2
    jsou nízko výkonné lasery ve viditelném spektru, jejichž zářivý tok překračuje limity přístupné emise ohraničující I. třídu, nepřekračuje však hodnotu 10-3 W. U těchto laserů se uplatňuje přirozený lidský reflex zavření očí.

    Class 3a
    Uvedené lasery překračují přípustné limity emise pro hodnoty zařazení do II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty uvedené v normách pro třídu 3. V oblasti viditelného záření při spojitém režimu generace záření jde o lasery, jejichž zářivý tok nepřekračuje hodnotu 5. 10-3 W a hustota zářivého toku nepřekračuje hodnotu 25 W. m-2. Zde musí být umístěné upozorňující nálepky "Pozor nebezpečné laserové záření". Pokud se na krátko podíváte do tohoto laserového paprsku, nemělo by dojít k poškození zraku.

    Class 3b
    Zařazují se zde lasery, u kterých není překročen limit přístupné emise stanovený v normách a nespadají do nižší třídy. Nebezpečí hrozí, pokud se podíváte do tohoto laserového paprsku, ale vetšina odražených paprsků nejsou již nebezpečné, díky jejich rozptylu.

    Class 4 (velmi nebezpečné)
    lasery, u nichž parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro III.b) třídu. Lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití, při nichž je nejvyšší riziko poškození zdraví.

    kryt laseru

    Více v Nařízení vlády ze dne 22. listopadu 2000 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, kde Vláda nařizuje podle § 35 odst. 2, § 36 a § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona číslo 155/2000 Sb.: Podmínky ochrany zdraví osob.

     

    kryti laseru

     

    Třída, do které je laser zařazen, s výjimkou laserů I. třídy, se vyznačí na štítku umístěném na laseru.

    Lasery zařazené do třídy II. a vyšší se opatří výstražným textem odpovídajícím příslušné třídě. Na laserech, které jsou vzhledem k zakrytování zařazeny do I. třídy, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci. Lasery třídy III.b) a IV. se vybaví signalizací chodu, a to světelnou, popřípadě akustickou, pokud je pro dané podmínky vhodnější.  Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.

    Lasery zařazené do třídy III.b) a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou, například zámkem. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstražnými tabulkami a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky.

    Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo odraženým zářením, překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí osoby, které může laserové záření zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle.

    Lasery zařazené do IV. třídy se umísťují do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při chodu laseru, například koncovými spínači na vstupních dveřích, a dráha paprsku a přístup k ní se upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže lidí přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu.

    kryti laseru

              
    Není-li možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity odpovídající osobní ochranné pomůcky, například speciální ochranné brýle. U vstupu do těchto prostorů se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže.

    kryti laseru


    Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace. Pokud dojde k závadě na laseru, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba, která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje, jeho provoz neprodleně zastaví.

     

    Kryti laseru

     

     

     

     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Procesy laserového značení 

     Laserové značení je vizualní změna povrchu označovaného materiálu. Velmi důležitou vlastností je materiálu pro kodování je, jak materiál absorbuje laserový paprsek. Podpoření lepší absorbce laserového paprsku můžeme provést změnou vlnové délky laseru. Když je paprsek laseru odrazený od povrchu označovaného předmětu, nebo předmět propouští vlnovou délku laseru, pak je velmi složité označit uvedený materiál. Pro optimální značení a výsledek, musí být laserový paprsek obsorbován v několika mikronech materiálu, tak že vznikne jeden ze způsobů značení:

    Odstranění laku
    laser je absorbován povrchem materiálu a barva na jeho povrchu je odpařena a provede kontrastní značení na materiálu. Příklad tohoto procesu je odstranit barvu na bílém kartonu a vznikne bílé písmo. Je to nejčastě používáný způsob jak označit materiál laserem, odstranit inkoustovou vrstvu a docílit tak kontrastu, tím že vystoupí podkladová vrstva pro inkoust (barvu). Tohoto principu se často používá ve značení v pivovarnictví na značení etiket. Jde o permanentní značení na povrch etikety. Stejně tak se používá na lakovaný papír.

    Gravírování
    laser odstraní povrch materiálu tím, že jej odpaří a materiál nezmění barvu. Výsledek je jako gravírace nebo značení horkou jehlou do plastu. Takové embosování. Často je tento způsob vidět na PET materiálu. Pokud značím na kovy, tak vždy jde o gravíraci, druhý způsob značení materiálů laserem. Stejný princip může nastat i u plastů, kdy gravíruji do materiálu. Značení kovů s jedinou výjimku oproti gravíraci je odstranění barvy z povrchu kovu a jeho značení popsaném výše, což je třeba značení na eloxovaný hliníkový materiál, nebo lakovaný povrch, odstraněním barvy.

    Termochemický proces
    laser mění povrch materiálu svými tepelnými vlastnostmi a vysoká teplota změní nebo přeruší molekulové vazby. Nová formulace materiálu většinou má odlišnou barvu, bez odpaření materiálu. Výsledek ja například na černém plastu šedé písmo. značení přímo na plasty, kdy plast mění barvu povrchu. Záleží na typu plastu a použití vlnové délky laseru. Nejjednodušeji je možné značení na PVC, které mění barvu povrchu, ale co s ostatními plasty, jako je například polyolefins. Tento plast není možné značit laserem s odpovídajícím výsledkem bez použití speciálních pigmentů.

     

     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Pigmenty do plastů na kontrastní značení

    Použití pigmentů zabezpečí kontrastní značení a v některých případech způsobuje také zvýšení rychlosti značení. Je několik způsobů jak docílit laserem viditelného značení. 

       Jsou dostupné pigmenty v široké škále odstínů pro nejrůznější aplikace. Jednotlivé typy pigmentů se odlišují barvou, speciálními efekty a velikostí částic, případně povrchovou úpravou, usnadňující zapracování pigmentů podle specifického účelu použití. Tyto pigmenty jsou tvořeny plochými lístkovými částicemi slídy nepravidelného tvaru, které jsou pokryty oxidem titaničitým nebo železitým (samostatně nebo kombinací obou oxidů).

    Tloušťka každé vrstvy je pečlivě volena a na ní závisí konečný barevný odstín pigmentu. Barva po působení laseru se mění na černou nebo například bílou a je nenávratnou změnou plastu. Kontrast se dosáhne za nízké intenzity laserového paprsku. Výsledná barva slídových pigmentů závisí na tom, jak se světelné paprsky na jednotlivých rozhraních vzduch/oxid a oxid/slída odrážejí a zesilují, čili zda jsou ve fázi paprsky určité vlnové délky. Pokud se na slídové částice pigmentu nanese přesně definovaná vrstvička TiO2, lze takto nastavit barvu světla, které je interferencí paprsků zesilováno. Těchto poznatků je využíváno při zapracování pigmentů a designu konečných výrobků.

         Světelný paprsek, který dopadá na destičku pigmentu má několik možných cest pro odraz. Část světla, které prochází prostředím s nízkým indexem lomu (vzduch nebo jiné médium), dopadne na povrch oxidové vrstvy pigmentu a odrazí se. Část zbývajícího světla pronikne do této vrstvy a vlivem rozdílu vysokého indexu lomu této vrstvy a nízkého indexu lomu vzduchu (nebo jiného média, které částici obklopuje) se paprsek lomí. Prostupující část světelného paprsku se pak znovu odráží na rozhraní s rozdílnými indexy lomu TiO2/slída.

            Část světla prochází až do slídy a podléhá, podobně jako na svrchní vrstvě, odrazu a lomu na spodní straně destičky. Velmi malá část světla prochází skrz destičku pigmentu a dopadá případně na další částici pigmentu, kde obdobně dochází k již shora popsaným jevům. Lidské oko zachytí takto odražené světlo z několika paralelně umístěných částic a vnímá je jako třpyt a perleťový lesk. Pro lepší názornost je tento princip zobrazen v následujícím schematickém obrázku. Odraz, lom, transmise a interference světelných paprsků na částicích pigmentů. Odraz světla na částicích pigmentů - kovů

    Existují i pigmenty, které mění barvu na plastu a tak lze provést kontrastní značení na plast v barvě žluté, zelené, modré...

    Dále existují pigmenty v podobě laku nebo barvy, které po působení laserového paprsku změní kontrast. Jejich využití je převážně na značení kartonu skupinového balení, s velmi vysokou rychlostí značení a ve spojení se Solaris lasery i značení za pohybu na dopravníku. Karton je zbarven bílým povrchem nebo bezbarvým lakem. Na karton je nanesena barva s pigmentem. Po působení laserem je v místě působení změna barvy a to na velmi černý kontrast, který je vhodný pro značení například čárových kódů.

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Princip maskového laseru (tohle není Solaris Laser)

    První představení maskového laseru bylo začátkem 70.let s velikostí značící plochy 25x28mm. Paprsek laseru osvětluje kovovou masku, na které je požadovaný kód nebo obrázek, který se má značit na předmět. Přes kovovou masku prochází paprsky, které jdou na optiku, která zaostřuje na produkt. Paprsky, které neprojdou maskou zaniknou, přemění se na teplo. Velikost obrázku značeného na produkt lze měnit polohou, vzdáleností od optiky.

    princip maskoveho laseru

    Většinou se používá CO2 laser typu TEA  - Transversely Excited, Atmospheric pressure, tento typ laseru má velmi vysokou špičku výkonu, typicky 2 - 12MW a velmi krátký puls, typicky asi 3-6um. Tyto dvě zásadní vlastnosti laseru, plus fakt, že celý nápus je aplikován na jednou a tedy velmi rychle. Tento laser je unikátní pro značení za pohybu, při velmi vysoké rychlosti značení a to až do 500 m/min (vektorový laser má možnost tisku standardně okolo 300 m/min, speciální až do 450 m/min). Použití laseru je typicky pro lahvárenský průmysl a pivovary. Tyto lasery produkují značení typicky do 30 produktů za sekundu. Pokud je velmi malé číslo okolo 3 až 5 znaků, pak lze produkovat až do 100 produktů za sekundu.

    Protože kód je vyřezán do kovové masky, je jeho formát neměnný a je možné jej změnit, pouze výměnou masky. Pokud je potřeba měnit kód, pak se často používá rotující kotouč, který obsahuje více masek a pomocí elektroniky je nastavena požadovaná maska. Je tak možné mít relativně proměnný kód. Nevýhodou je pomalá změna kódu a také velmi drahý systém masek.

    Ve všeobecnosti je systém velmi veliký, vyžaduje externí chlazení a externí dodávku plynu. Celkově je systém často fixovaný ke konkrétní lince a není přenosný.

    TOHLE NENÍ SOLARIS LASER SYSTÉM.
    Solaris Laser používá vektorový vychylovací systém
     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Princip Dot Matrix laseru (Tohle není Solaris Laser)

    První představení tohoto principu laseru bylo v 1980 letech. Myšlenkou bylo provedení programovací a flexibilní laserový systém, zvyšující možnosti značení a instalační aplikace. Kód je programovaný do značícího systému přes klávesnici. Mikroprocesor převede kód do mřížky bodů a synchronizuje aktivaci s laserem, řídí skenovací hlavu (jeli použitý) a pohyb produktu, který bude označen. Každý bod z laseru na značení je nyní možné polohovat na produkt. Vždy jde o bodové značení a písmo se skládá z jednotlivých bodů, stejně jako logo nebo grafika je složené z teček.

    Tento typ laserové technologie byl vyvinut pro tyto typy laserů
    - Laserové pole
    - Rotující polygon (také nazývané točící se zrcadlo)
    - Acusto - optic lasery


    Laserové Pole (tohle není Solaris systém)
    Jak název napovídá, pole laserů, obvykle 5 nebo 7 laserových trubic je použito na tisk znaků o počtu 5 nebo 7-mi bodové matrici.

    Dot Matrix laser

     

    Každý laser tiskne, značí body v definované poloze, což vytváří rozlišení tisku o šíři 5 nebo 7 bodů (rastr). Každý laser se zapne nebo vypne, v závislosti na požadavku, zda je potřeba bod nebo ne.

    Laserove pole se sedmi lasery pro znaceni jednoho radku

    S generováním bodů je možné vytvořit typicky 35.000 teček za sekundu (jde o celkový přepočet více laserů na maximální generování pulsů z jednotlivých laserů). Tento systém může generovat velmi rychlý tisk na jeden řádek, ale s limitovaným formátem a to jen 5 nebo 7 bodů na znak v matrici. Stejně tak je při velmi dlouhém zapnutí laseru zdeformován bod, který je pak oválný, což má vliv na kvalitu značení. Dále není možné značit staticky, ale pouze za pohybu.

    Laserove pole se sedmi lasery pro znaceni dvou radku

    Pokud je potřeba značit 2 řádky, pak je nutné instalavat druhou značící hlavu a druhý napájecí systém, nebo beam switch systém (přepínač laserového paprsku), který dovoluje jeden řádek textu tisknout na první pozici a následně po přepnutí na druhou pozici, druhý řádek textu. Dva řádky textu nemůžou být zarovnány na stejnou polohu. Rozlišení laseru je pak 10 bodů nebo 14 bodů.

    Jednoduchý optický systém dává efektní použití laserového paprsku a znamená to, že laser je možné jednoduše odpojit nebo připojit, když je jeho nízký výkon nebo poškození. Na druhou stranu ale po připojení nové trubice, která má vyšší výkon, než zbývající, je její bod mnohem ostřejší jak od starší trubice - kvalita tisku je rozdílná v jednotlivých polohách.

     

    Rotující polygón (točící se zrcadlo) (tohle není Solaris systém)
    V tomto systému je hlavním prvkem vysokou rychlostí rotující zrcadlový polygon, který odráží laserový paprsek jednotlivě přes každou polohu bodu z horní polohy bodu na spodní polohu bodu znaku. Se zapnutím laseru na jednotlivý bod. Zde je perioda času (typicky 1,5x doba nečinosti) během které není možné použít tisk na místo, a to v případě, kdy roh zrcadla je v poloze laserového paprsku. Toto je důvod pro snížení značící rychlosti.Počet generování bodů a od tud tisková rychlost je limitujícím faktorem pro rychlost značení a zapnutí laseru (aktivita) a nečinnost. Toto omezení může být eliminováno doplněním galvomotorem ovládajícím vychylovací zrcadlo v optickém systému, který může zasáhnout produkt jak prochází před tiskovou hlavou. Zde je ale již systém velmi blízký vektorovému vychylování paprsku a je na snadě myšlenka použití vektorového vychylovacího systému Solaris Laser.

    princip CO2 laseru s rotujicim polygonem

    Protože polygon rotuje na velmi velkou rychlost, je velmi obtížné změnit rychlost, díky setrvačným silám při tak velké rychlosti. Jako výsledek při změnách rychlosti je roztažení nebo zůžení kódu, protože laser nedokáže kompenzovat produkční rychlost v době jejího zrychlení nebo spomalení. Protože body jsou produkovány s vertikální skenovací hlavou, dlouhý nečinný čas je výsledkem velkých oválných bodů, které můžou mít za následek nevzhledné značení.

    Rotující polygon je relativně levná záležitost a má velmi vysokou odrazivost pro laserový paprsek, typicky 99% účinnost.

     

    Acusto Optic Laser systém (Tohle není Solaris Laser systém)
    Zde laserový paprsek procházejí přes acousto-optic krystal a je vychýlen v závislosti na zvuku na krystalu. Úhel vychýlení je závislý na frekvenci zvukové vlny. Proměnnou frekvencí na krystal je provedena rozdílná poloha přibližné za 1um (mikrosekundu), toto dělá velmi přesný a velmi rychlý laser ze všech vychylovacích technologií. V tomto systému je maximální počet bodů, které je možné generovat, je řízené pouze fyzikálními vlastnostmi vychýlení.

    akusto-opticky CO2 laser

    Maximální výkon pro laserovou trubici je typicky do 120W, který je možný použít s touto technologií a také absorbována energie laseru, která není vychýlena a je odvedena na aktivní chladič. Když se použije maximální kvalita značení, pak tento systém může produkovat téměř kvalitu tištěného písma, zdokonalující tiskovou kvalitu bodového systému produkcí velkého počtu jednotlivých bodů, které skoro není vidět i při maximálním zvětšení. Galvomotorem ovládané zrcadlo může spolupracovat s optickým systémem, tak je možné, že laserový paprsek může být vychýlen i na jiné polohy na produktu, kdy je možné mít více řádků na značení a soušasně se snižuje rychlost a kvalita tisku. 

    TOHLE NENÍ SOLARIS LASER SYSTÉM.
    Solaris Laser používá vektorový vychylovací systém. 

     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Co je to FDA 21 CFR Part 11 ?
    Jednoduše jde o uchování dat a dokumentů v podobě elektronického záznamu, kdy je generován většinou textový dokument, obsahující záznam o přihlášení do systému, provedené změny a následný provoz zařízení. Jde o takový log-file, který má validitu díky zaheslovanému přístupu do systému.

    Laser systém a FDA 21 CFR Part 11
    Laserové systémy Solaris nabízí tyto volby pro splnění uvedených požadavků:
    - Použití ovládání laseru v několika úrovních hesel a přístupů k ovládání
    - Logging nebo-li záznam všech aktivit uživatele s časovým údajem a uživatelskými změnami (”Audit Trail”)
    - Logging nebo-li záznam všech systémových stavů s časovými údaji. Například chybové hlášení.
    - Rozšířený komunikační protokol pro integraci do zákaznické sítě s centralizovanou správou a uživatelskými daty (ERP systémy a například SAP R3)
    - Datová bezpečnost via Windows XP Professional, NTFS souborový systém a nepřerušení napájení díky UPS


    Historie FDA 21 CFR Part 11
    Už v roce 1991se podniky, jejichž výrobní program v USA podléhá státnímu (federálnímu) dozoru, začaly dotazovat FDA Amerického úřadu pro potraviny a léčiva (U.S. Food and Drug Administration – FDA)), jak a kdy by mohly namísto dokumentace vedené na papíře začít používat elektronické záznamy a tzv. elektronického podpisu.

    Následovalo vydání směrnice FDA v srpnu roku 1997, zkráceně označovanou 21 CFR Part 11 (FDA: Part 11 of Title 21 of the Code of Federal Regulations: Electronic records; electronic signatures). Směrnice CFR 21 Part 11 stanovuje, že výrobní společnosti jak z oboru farmácie, tak i potravinářství, mohou používat validitu elektronických záznamů a podpisy. Pro ty z nich, které při výrobě anebo distribuci výrobků podléhajících dozoru ze strany FDA (tzv. regulované produkty) používají počítačové systémy, je použití elektronických záznamů a podpisů doslova povinné. Směrnice 21 CFR Part 11 stanovuje procedury a technické požadavky, které jsou podmínkou použití počítačových systémů založených na elektronickém uchovávání dat a využívajících elektronický podpis. Určuje způsoby validace počítačového systému, autentizace uživatele, přístupu k systému a jeho zabezpečení, použití časových značek, uchovávání podkladů pro audit, příjmu záznamů a stanovuje, co je třeba především brát v úvahu při identifikaci požadovaného záznamu. Směrnice 21 CFR Part 11 je důležitá proto, že FDA, a spolu s ním pravděpodobně také další dohlédací úřady auditu a v neposlední řadě i mnozí vedoucí pracovníci v podnicích, budou uchovávat data v elektronické formě záznamu. Směrnice stanovuje, že elektronicky vytvořená výrobní data vyžadují inspekci auditu a elektronickou archivaci.


    Jednoduchost implementace
    Díky připravenosti zařízení na uvedenou normu shody s 21 CFR Part 11, jde o velmi levný, finančně a administrativně nenáročnou implementaci, která významně neovlivní hospodaření firmy. Je zde zabezpečena přenositelnost dat a jejich snadná požadovaná archivace.

    Budoucnost a 21 CFR Part 11
    S růstem složitosti systémů pro automatizaci procesů používaných ve farmaceutické a potravinářské výrobě a současně s rostoucí angažovaností státních dohlédacích institucí, jako je např. FDA v USA, v oblasti validace počítačových řídicích systémů je patrná potřeba určitého v praxi použitelného systému, jenž umožní tyto systémy specifikovat, konstruovat a validovat. Takovým systémem je směrnice FDA 21 CFR Part 11.

    Norma u nás
    U nás je dohlédacím orgánem v oblasti farmacie Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dále SUKL konstatuje, že pokud by u nás měl výrobce elektronicky vedené záznamy o propuštění šarží (tj. včetně elektronických podpisů) a jeho počítačový systém by byl validován, pravděpodobně by nenarazil na problémy, a to také díky tomu, že v rámci EU zatím nebyl vydán žádný pokyn, který by toto detailně upravoval. Současná globální povaha výroby i spotřeby, ne tak zřídka přicházející proměny osvědčených nadnárodních, firemních apod. standardů ve všeobecně mezinárodně přijímané de facto standardy a v neposlední řadě i skutečnost, že někteří výrobci a dodavatelé již zmiňují směrnici 21 CR Part 11 v souvislosti s vlastnostmi jimi nabízených produktů, nebrání produkci v rámci EU. Směrnice 21 CFR Part 11 v tento okamžik představuje metodu validace počítačových řídicích systémů automatizované průmyslové výrobě, v principu ověřenou, mocně podporovanou a všeobecně dobře přijímanou.


    Ukázka možného zobrazení dat
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:29:Service:Service Menu->File Manager:Entry:
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:29:Service:Service Menu->File Manager:Exit:
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:30:Service:File Manager->Test Marking:Entry:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:30:Service:Marking:Open:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:31:Service:Marking:Close:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:33:Service:File Manager->Test Marking:Exit:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:36:Service:File Manager->Change File:Entry:New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:38:Service:File Manager->Change File:Exit:New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:39:/opt/storage/New.xml:File Manager->Edit File:Entry:New.xml; F7F992286ED3A199EAACE7D4221CA79F
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:40:Service:Edit File:Started:New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:47:Service:Edit File:Object deleted:Circular texts->Circular text
    <150>CFR: 2006-10-19 14:57:53:Service:Edit File:New object added:Barcode
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:22:Service:Edit File:Parameter modified:Barcodes->Barcode->Content => 000100as
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:22:Service:Edit File:Parameter to file:Barcodes->Barcode => text=000100as
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:22:Service:Edit File:Parameter modified:Barcodes->Barcode->Code => Code EAN 8
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:22:Service:Edit File:Parameter to file:Barcodes->Barcode => code=EAN8
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:24:Service:Edit File:Finished, file saved:New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:24:/opt/storage/New.xml:File Manager->Edit File:Exit:New.xml; EFB9A614026CF59887323BEB62E2584F
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:25:Service:File Manager->Test Marking:Entry:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 14:58:25:Service:Marking:Open:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 15:05:14:Service:Marking:Close:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 15:05:15:Service:File Manager->Test Marking:Exit:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 15:05:29:Service:File Manager->Test Marking:Entry:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 15:05:29:Service:Marking:Open:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:39:Service:Marking:Close:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:39:Service:File Manager->Test Marking:Exit:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:40:Service:File Manager->Test Marking:Entry:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:41:Service:Marking:Open:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:50:Service:Marking:Close:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-19 16:52:51:Service:File Manager->Test Marking:Exit:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 16:53:01:Service:File Manager->Test Marking:Entry:Static marking; New.xml; 0
    <150>CFR: 2006-10-19 16:53:02:Service:Marking:Open:/opt/storage/New.xml
    <150>CFR: 2006-10-25 15:38:42:Service:Service Menu->Logout:Entry:
    <150>CFR: 2006-10-25 15:38:44:Operator:Service Menu->Logout:Exit:
    <150>CFR: 2006-10-25 15:38:59:Special:Service Menu->CFR:Entry:

     

     

     

     

     

     


     

     

    Historie vývoje laseru
    Princip CO2 laseru
    Princip vláknového - fiber laseru
    Konstrukce vektorového laseru Solaris

    Výkon a účinnost laseru
    Možné dělení typů, druhů laserů
    Bezpečnost laseru Class I až Class IV  
    Procesy laserového značení
    Pigmenty do plastů na kontrastní značení
    Princip maskového laseru
    Princip Dot Matrix laseru
    FDA 21CFR Part 11
    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů

    Z funkčního hlediska se pevnolátkové lasery zpravidla dělí podle aktivního prostředí, v němž vzniká laserový efekt. Mezi laickou veřejností je nejvíc rozšířena představa laserů s krystaly drahých kamenů, např. rubínu nebo safíru. Ano vyrábí se i tyto lasery, které umožňují dosahovat velkých výkonů, ale pouze v krátkých pulzech, protože spojité záření by krystal zničilo. Tuto nevýhodu nemají lasery, jež jsou založeny na sklech s přídavky vzácných prvků (např. Nd:YAG). Tyto dva druhy laserů se označují jako lasery s pevným prostředím (solid-state).

    Nejpoužívanějším typem pevnolátkového laseru je Nd:YAG laser. Aktivním materiálem je izotropní krystal Yttrium Aluminium Granátu (Y3Al5O12) dopovaný ionty neodymu (Nd3+) a z toho vzniká zkratka pro laser, složená z počátečních písmen chemických prvků. YAG je zkratka pro yttrito-hlinitý granát (Y3Al5O12), což je bezbarvý, opticky izotropní krystal kubické struktury. V současné době je nejdůležitějším krystalem pro granátové lasery, neboť je zvládnuta jeho technika pěstování a opracování do tvarů tyčí při zachování nejvyšší optické kvality.

    Dominantní postavení pro svoje laserové vlastnosti má YAG dopovaný ionty Neodymu (Nd3+). Kromě něho bylo docíleno laserové generace i v krystalech YAG dopovaných ionty Erbia (Er3+), Holmia (Ho3+), Ytterbia (Yb3+) a dalšími.

    Typická vlnová délka záření emitovaného z Nd:YAG laseru je 1064,1nm, která je shodná s vlnovou délkou používaných druhou polovodičovou technologií vláknových laserů. S menší účinností však může Nd:YAG laser emitovat i záření o vlnových délkách 940, 1120, 1320 a 1440nm.

    Čerpání krystalu je prováděno buď kryptonovou výbojkou (lampou) typ Laserscript nebo nověji polem polovodičových diod typ Laserdiode. Laserový svazek je modulován speciálním krystalem (AOM - acoustooptic modulation) ovládaným RF signálem. Lasery pracují v kontinuálním nebo pulzním módu. Typem buzen se výrazně liší životnost laseru, protože výbojku nebo diody je potřeba měnit v servisních intervalech. V závislosti na době buzení může generovat záření jak v impulsním tak i v kontinuálním režimu. Maximální výkon v kontinuálním režimu dosahuje několika stovek wattů. V impulsním režimu se délka impulsu může v závislosti na druhu modulace jakosti rezonátoru pohybovat v rozmezí od mikrosekund až po jednotky pikosekund a tedy i výkon může být velmi vysoký (ale na krátký čas).

    Nd:YAG má díky, vysokému výkonu, jednoduchosti konstrukce a vhodné vlnové délce řadu uplatnění. Hojně je užíván v technologii např. pro vrtání, sváření, žíhání, řezání a značení. Pro značení je využíván hlavně pro anorganické materiály, jako jsou kovy, plasty. Výkon laserů je odstupňován následovně: 5W, 20W, 30W, 50W a 75W a 120W.  Vlnová délka Nd:YAG laseru prochází přes křemené sklo a neprovádí na něm žádné značení. Dále své uplatnění nalezl i v medicíně, vědě, biologii a ve vojenských aplikacích. K vedení laserového výkonu z Nd:YAG laserového zdroje se používá optického vlákna, které není aktivní, ale pouze přenáší výkon do skenovací hlavy. Mylně se často zaměňuje tento princip s vláknovými lasery (fiber laser), kdy vláknové lasery mají aktivní optické vlákno, zvyšujcí výkon polovodičového laseru. Vláknové lasery pracují na zcela jiném principu.

    Ve zdravotnictví se Nd:YAG využívá v oftalmologii pro pro odstranění druhotného šedého zákalu či vytvoření otvorů v duhovce za účelem redukce nitroočního tlaku. Při odstranění druhotného šedého zákalu je laserem vytvořen otvor do zadního čočkového pouzdra.

     

     

    esolarmark_GDL_Green_laser.jpg
  • Vlnová délka zeleného laseru 532nm
  • Pevnolátkový laser buzený diodama
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém GDL YAG 3W, 6W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 20.000 hodin
  •  

     

    esolarmark_DL_DPSSL_YAG.jpg
  • Vlnová délka laseru 355nm - UV spektrum
  • Diodové buzení pevnolátkového laseru
  • Vhodný pro značení do kovu a plastů
  • Cold Marking - "chladný laser" neohřívá povrch
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Vysoká rychlost značení
  • Chlazení vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika značení
  • Systém DL-V YAG 6W, 8W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Životnost diod laseru až 20.000 hodin
  •  

    esolarmark.jpg
  • Nejoblíbenější varianta CO2 laseru
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Chlazení vzduchem standardně
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika
  • Systém CO2 10W, 30W a 55W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Vysoká rychlost značení
  • Životnost trubice až 45.000 hodin
  •  esolarmark_hd.jpg

    • Zapouzdření s IP65 (vodě odolné)
    • Statické a dynamické značení za pohybu
    • Vysoká rychlost značení
    • Chlazení vodou s externí chladící jednotkou
    • Výkonný Solmark II Windows software
    • Vektorová grafika značení
    • Systém CO2 10W, 30W, 55W a 100W
    • Splňují normu 21 CFR Part 11 
    • Životnost trubice až 45.000 hodin

     esolarmark_pet.jpg

    • Speciální laser pro PET materiál 
    • Statické a dynamické značení za pohybu
    • Vysoká rychlost značení
    • Chlazení vzduchem
    • Výkonný Solmark II Windows software
    • Vektorová grafika
    • Speciální CO2 8W, 18W, 20W
    • Splňují normu 21 CFR Part 11
    • Životnost trubice až 45.000 hodin
    esolarmark_CO2_BM_Bending_module.jpg
  • Varianta CO2 laseru pro složitou zástavbu
  • Variabilita rozměrů nástavných dílů
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Chlazení vzduchem standardně
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika
  • Systém CO2 10W, 30W a 55W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Vysoká rychlost značení
  • Životnost trubice až 45.000 hodin
  • Oblíbený u konstruktérů zařízení
  • esolarmark_FM_Front_module.jpg
  • varianta CO2 laseru s přímým paprskem
  • Statické a dynamické značení za pohybu
  • Chlazení vzduchem standardně
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová grafika
  • Systém CO2 10W, 30W a 55W
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Vysoká rychlost značení
  • Životnost trubice až 45.000 hodin
  • solarjet_hd.jpg
    solarjet_hd.jpg
    • Zapouzdření s IP65 (vodě odolné)
    • Dynamické značení za pohybu
    • Velmi vysoká rychlost značení 
    • Vektorová gafika a text
    • Kompletně nerezová konstrukce
    • Výkon laseru 30W, 55W, 100W, 150W 
    • Vodní chlazení integrované nebo externí
    • Splňují normu 21 CFR Part 11
    eSolarMark plus kamera m

     

    • Kamera ke skenovací hlavě Solaris
    • Přesné navádění laserového paprsku na produkt
    • Automatická změna XY souřadnic
    • Automatická změna úhlu natočení potisku
    • Vysoká rychlost nastavení parametrů z kamery
    • Vektorová grafika značení
    • Vhodný pro ystém CO2 nebo vláknový laser
    • Není potřeba servo osa na přejíždění laseru
    • Přímé připojení kamery do řídící jednotky laseru
    • Přesnost navádění vyšší jak 0,1mm

     

     

    eSolarMark plus rotacni osa
    • Rotační osa pro laser Solaris
    • Jednoduchá volba rozložení textu na osu
    • Velmi vysoká přesnost polohování a značení
    • Vektorová grafika značení
    • Vhodný pro sytém CO2 nebo vláknový laser
    • servo osa na otáčení produktu
    • Kompaktní zapouzdření, vše v jednom
    • ruční sklíčidlo nebo pneumatické sklíčidlo

     

    Laserove pracovni stanice
  • Levné pracovní stanice na značení výrobků
  • Chlazení laseru standardně vzduchem
  • Výkonný Solmark II Windows software
  • Vektorová křivková grafika značení
  • Systém CO2 10W, 30W, 55W, 100W
  • Systém YAG: vláknový 10W, 20W, 30W
  • Volitelně automatická rotační Z osa
  • Volitelně karuselový stůl se 2, 4, 6 a více poloh
  • Splňují normu 21 CFR Part 11
  • Vysoká rychlost značení laseru
  • 3D dynamic modul m
    • Přeostřovací modul pro Z osu laseru Solaris
    • Maximálně 45mm přeostření
    • Jednoduchá volba zaostření v software
    • Velmi vysoká rychlost přeostření
    • Vektorová grafika značení
    • Vhodný pro ystém CO2 nebo vláknový laser
    • Není potřeba servo osa na přejíždění laseru
    • Kompaktní zapouzdření, vše v jednom těle laseru

     

     logo Solaris         Solaris Laser S.A.   
            Ul. Farbiarska 39    
            Warszawa - Poland   
            PL 02-862 Warszawa Poland    
            Tel.: 0048 22 856 89 70
           
    http://www.solarislaser.com.pl  

    Historie společnosti Solaris  (1976 - 2014)
    Seznam distributorů Solaris Laser
    Fotky budovy Solaris a stavby